19/4. Papyrus, Pergamen, Papír / kreslený vzor The Ridgecrest

Autor – fotografii vlastných výrobkov a text: Em Kulanu. Výrobky autora je možné zhliadnuť na Instagramu, po kliknutí – tuna alebo zakúpiť na Ebay po kliknutí – tuna

Clovek jako tvor sdílný a tvořivý, má tendencí zanechávat po sobě množství záznamů o své činnosti, ať již písmem, nebo obrazem. Záznamům které jsou věku našeho, který zrovna naplňujeme, říkáme historické záznamy. Historické záznamy určuje časově období přibližně od let 3500 před naším letopočtem.
Nejstarší záznamy jsou již jen na kamenych zdech zaznamenané děje formou písemnou, nebo sdělení formou obrazového výjevu, případně je možně najít staré záznamy v oblastech již jednou osídlených v jiných dobách, jako je například doba kamenná, nebo doba železná, pri obdělávání půdy, nebo osídlování nových oblastí.
Staré popsané svitky, nebo jakékoliv jiné vyjádření, třeba ve formě keramických desek, nebo desek dřevěných z tvrdého dřeva, či přímo z kovu a jiných slitin, je možné dodnes objevit i když jenom sporadický v různých formách. Casto je předchozí majitel, nebo osoba mající zájem záměrně, pro další generace uschovat určitou zprávu, uschovával v dalších nádobách vzduchotěsně zapečetěné, aby nedošlo předčasně k poškození záznamů. Též místa pro uschování byla vybírána pečlivě s ohledem k příštímu vývoji dalších věků a generací.
Jedním z dochovaných materiálů k záznamu formou psaní i malování, je zcela obyčejné slisování oloupaných kousku rostliny, jménem papyrus.
Jedním z dochovaných záznamů o čase ve kterém je již táto rostlina záměrně používána jako materiál k psaní, je i mastaba v Gíze, nebo někdy též uváděná i jako čtvrtá pyramida na gízském poli i když tento charakteristický znak nemá. Jedná se o velkou mastabu postavěnou více východním směrem mezi pyramidou Menkaureho a Kafreho. Mastaba je svým základem pravděpodobně vytesána z kamene základu plošiny. Jeji tvar nahoru se zužující je s nadstavbou skládanou již z kamenných kvádru, více na západní polovině základny. Nad touto naskládanou komorou bylo pravděpodobně ještě ukončení, pravděpodobně ve formě Luny , uložené na sloupoví, jenž tvořilo otevřenou síň. Tato mastaba je označována též jako mastaba kralovny Khentkaus I. a tato královna je zobrazená- vytesána v kameni v dolních prostorách mastaby sedící na kamenném trůnu s posvátnou kobrou na čele a s rostlinou papyrus v levé ruce.

Papyrus je rostlina vyžadující velké množství vláhy. V zátokách Nilu roste v bažinatých zákoutích s protékající vodou. Samotné kořeny jsou zde pod vodou a zabezpečují tak plně vzrostlou rostlinu. V dobrých podmínkách dorůstá papyrus do výšky až 2.5 metrů. U kořenu je tato trojhranná stonka rostliny silnější, nahoru je patrné zužováni se stonky. Takzvané cévy rostliny, tvoří přirozené zakončení vrcholu rostliny, volně vyrůstající z vrcholu a následně splývající v přesahu o něco níž.
Výroba papyru z této rostliny je popsaná jako každý jiný proces těchto dávných dob s přihlédnutím k vzácností rostliny, náročností co se týká ručního zpracování i doby sušení. Cely proces výroby papyrusu je chápán jako obřadní vytvoření základu pro sdělení, jenž je obsahovo sdělením též pro další generace.

Papyrus, výroba – po zřezáni rostliny tuto nakrájíme na potřebné velike kousky a tyto namočíme na pár dnů do vody. Jsou uváděny čtyři dny, po které se tyto kousky papyrusu mají ponechat v tmavém a chladném prostředí ve vodě z Nilu.
Po čtyřech dnech se mají oloupat, nakrájet na tenké plátky a skládat na bílou lnenovou látku: spodní vrstvu – kolmo plátky papyrusu těsně k sobě a na tuto vrstvu vodorovně se ukládají plátky papyrusu s přesahem přibližně do poloviny předcházejícího plátku.
Takto vytvořený základ papyrusu překryjeme druhým kusem bíle lněné látky a uložíme na kamenné podloží v dobře větratelné místností s prouděním vzduchu, nebo ve venkovním prostředí a přiklopíme nejméně 50 kg zátěží.
Papyrus tak získá přirozenou dobu 14 -21 dnů, na svoji proměnu. V této době papyrus občas prohlédneme, skontrolujeme vlhkost a zátěž.

Je možné vytvářet jenom jeden arch, ovšem starověkým zvykem bylo vytvořit dlouhý pás papyrusu, který byl navíjen na váleček a tento zápis se rovnal v jejích době naši dnešní dobré knize.

Vývoj a rozvoj ať již mluveného slova, nebo potřeba zápisu se vztahují k činnosti, která se jeví jako zaznamenání hodná, též nutná z důvodů udržení určitých znalostí, nebo šíření těchto vědomostí v širším okruhu. Vesměs jsou již od starověku do kamenu tesány určité přikázání vládců, zákony a nařízení. V kameni tesané, nebo na kamení malované jsou rovněž již od starověku zachovávány znalosti generací předešlých.
Po kamenu, keramických, nebo dřevěných tabulkách, přichází na řádu papyrus. Papyrus jako prostředek k záznamům, avšak velice rychle začne patřit výhradně faraónu, který se rozhoduje, kterým svým sousedům v okolních státech papyrus prodá, či nikoliv.
V sousedství egypta se tak z nedostatku papyrusu dostává na světlo světa nový material k psaní: pergamen.
Pergamen vzniká v městském státu Pergamon (kral Eumen II. 197-159p.n.l.,) v Turecku. Do dnešních dob je používán již téměř jenom k potahování bubnů u lokálních etnických skupin. Z výsluní jako psací potřeby, pergamen vytláčí přibližně od 13-teho století papír. V dnešních dobách používají pergamen téměř výlučně již jenom skupiny zaobirajici se historii k zapsání údajů, které je nutné uchovat v původní podobě.

Pergamen je zpracována, vyčištěna, chlupů a mastnoty zbavená zvířecí kůže.
-Cerstvou zvířecí kůži z jehněte, osla, telete, kozy…, namočíme do vápenného mléka na 14 dnů, říká se tomu též louženi kůže.
-Po 14 dnech tuto kůži z vápenného mléka vybereme, odstraníme chlupy a sloupneme též, sádlo a blány z druhé strany kůže, tedy z masové strany a obě strany kůže důkladně nožem očistíme slupováním.
-Takto očištěnou kůži, napneme na dřevěný rám a necháme uschnout.
-Uschnutou kůži z rámu sundáme, zdrsníme pemzou a natíráme jej olejem a křídou, nebo olověnou či zinkovou v oleji rozmíchanou bělobou, tu znova stíráme a kůži hladíme pemzou, až pokud nezískáme hladký, bílý pergamen potřebné tloušťky.

Pergamen se dělí na jihoevropský, středoevropský a byzantský.
Jihoevropský je hladko zpracován jen po masové straně, na kterou se píše.
Středoevropský je zpracován jemně po obou stranách a píše se na obě.
Byzantský je navíc potíraný bílkem a více leštěný.
Velice zajímavý a i v dnešní době žádaný je pergamen tzv. palimpsest. Jedná se o vyškrabávány starý text na pergamenu a na takto upravený pergamen se zapsal text nový. Dělo se tak z důvodů šetření materialem, avšak i finanční efekt zde hrál důležitou roli. Nicméně dnes jsou tyto pergamenové palimpsesty nesmírně žádané z důvodů možností přečíst si pod speciální lampou i text starý, častokrát se jedná o zajímavé historické poznatky, které již nejsou nikde jinde dostupné.

Za vlády Habsburků v zemí české a hlavně v období rozšíření byrokratických nařízení a příkazů, se v zemích českých s určitou žertovní ironií říkali, že jim vládne osel a husa, tedy pergamen a husí brko ke psaní.

Byl-li tedy papyrus namotán na válečkách a popsán jenom z jedné strany, u pergamenů je zpočátku tento způsob přebrán, často se avšak jedná jenom o jednen kus kůže, jenž je smotán do tenkého svitku, později již je forma jiná. Pergamen se ořezává jako čtverec, případně jako obdélník, takto upravené pergamenové listy se skládají na sebe a na jedné straně se začínají svazovat stužkou. Takto svázaným popsaným listům pergamenu se začíná říkat kodex.
Tato forma je přebírána pravděpodobně od římských legionářů, kteří měli na dřevěných tabulkách uložených na sebe a na jedné straně svázaných stužkou, vždy poruce potřebné údaje a nařízení svých velitelů. Těmto dřevěným zápisům ( téměř ve formě dnešní knihy) se říkalo v časech římské říše Kodex.

Ručně vyráběný papír, který známe i dnes, je všeobecně připisován mistru Cchaj Lun z Číny, který žil kolem roku 100 našeho letopočtu a výrobu ručního papíru jen zdokonalil, ne vynalezl. Činane znali papír na psaní již i před touto dobou.
Mistr Cchaj Lun avšak začal s výrobou směsí na papír ze všeho co kolem sebe nalezl a papír tak byl v Číne dostupným produktem pro každého, co Činane ve své době zcela masově používali. Známe jsou jejích venkovské domy, ve kterých je místo zdí vnitřní dřevěné, nebo kamenné, jednoduše zeď ozdobně malovaná, různými přáními a zdravicemi, avšak papírová a dům má jen vnější dřevěné zdi a střechu ze slámy, nebo tenkých dřevěných desek. Papír je využíván i ke hraní si pro děti, k origami…známé jsou čínské starověké rýmem ovplyvajici veršované událostí z běžného života, opatřené kreslenými obrázky, popisujíce tak slovně i obrazně třeba i jednoduchou práci na poli, jako je příprava pole, setí a sklizeň i uskladnění rýže.
Mistr Cchaj Lun do nádob s vodou namáčel kůru stromů, vlákna rostlin, staré textilie i starý papír. To vše nechal pár dnů máčet ve vodě a následně ve hmoždíři mělnil a mixoval na jemnou kaši, kterou v případě potřeby ještě na sluncí bílil.Tuto bílou papírovou kaši rozprostíral na jemná síta s bílou řídce tkanou lněnou látkou o síle v jaké potřeboval mít arch papíru, tuto papírovou kašovitou hmotu dále v případě potřeby ozdobného papíru ještě zdobil rostlinami, nebo vlákny rostlin, překryl bílou lněnou tkaninou, přikryl dalším sítem a patřičně zatěžoval závažím a nechal v teplém a dobře větraném prostředí uschnout. Ze základní papírové hmoty tedy můžeme vyrábět papír zcela jemný, případně silnější, čistý, bílý, též přidáním barev, nebo různých vláken, rostlin, drobných kamínku,… pokládaných ozdobně na silnější vrstvu papírové kaše získáváme již papír barevný a ozdobný k různým slavnostním příležitostem, pro blahopřání, ozdobné obrázkové koláže, ozdobné památné zápisy….
Nesmírně zajímavé využití papírové kaše je možné též k tvarování různých ozdobných předmětu, jako jsou vázy, mísy, ozdobné krabice, vazby knih, skulptury, rámy obrazů…které později dále upravujeme malováním, případně zdobením jinými předměty a získáváme tak specifickou a levnou výzdobu svého interiéru.
Tento způsob výroby ručního papíru je nesmírně jednoduchý a zohledňuje využitelnost dostupných prvotných surovin k výrobě, dosažitelných v našem přímém okolí, bez vstupních nákladů. Výsledný produkt – v tomto případě papír a různé papírové výrobky máme tak zcela zdarma a v množství v jakém ho upotřebíme pro přímou potřebu a pro zkrášlení svého okolí.

Tajemství záznamů tedy spočívá hlavně v jednoduchém, přímém a srozumitelném vzkazu, záznamu něčeho, co má zůstat zachováno, co je již vyzkoušeno a praktikováno. Záznam nám přibližuje jenom skutečné událostí, které mají být zachovány pro další generace, situace skutečné, vědomosti potřebné. Tak jako kdysi v dobách dávných v prvních lidských snahách tato potřeba vyvstala, byl záznam odevzdán formou vtesání do skal a kamenných bloků domů, chrámů, pro dlouhodobé zachování zápisu. Tyto kamenné záznamy nacházíme dodnes a jsou postupně odhalovány taje těchto záznamů a vnášený jsou do našeho praktického života po mnohých tisíciletích po která byly opomíjená. Jsou pro nás světlým vodítkem k nastolení podobných snah, ke snaze vědět a žít to zcela jednoduché kosmické souznění s okolním přírodním světem, pokusit se okolnímu světu přírody porozumět, vyhovět jeho potřebám a dbát o dodržování řádu v přírodě a na oplátku si z přírody ke svému žití zapůjčit zcela přirozeně to co zrovna potřebujeme, žít tedy způsobem, jaký nám naši předkové ve svém vzkazu zanechali a tento vzkaz přirozenou formou jakéhokoliv zápisu, znova zanechat pro dalšpí generace.

Kreslený vzor The Ridgecrest si můžete po uhrazení příspěvků stáhnout

Dar/Donation to help keeping the blog

Dar/Donation - 19/4. Papyrus, Pergamen, Papir/ kreslený vzor The Ridgecrest

$10.00

smart

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s